Pražský magistrát

Více než tisícovka úředníků ze sedmnácti odborů magistrátu hl. m. Prahy během měsíců srpna a září prošla velkým stěhováním. Nové zázemí našli ve Škodově paláci v Jungmannově ulici v Praze 1, kde začal od podzimu sloužit Pražanům nový moderní úřad, který dosahuje maximálních standardů běžných v zemích Evropské unie. Škodův palác prošel během posledního půl roku rozsáhlou rekonstrukcí. Desítky restaurátorů a dělníků pracovaly na nezbytných úpravách 29 tisíc čtverečních metrů celkové rozlohy budovy.

Základní fakta

Objekt:	budova magistrátu hl. m. Prahy
Podlahoviny:	přírodní linoleum Marmorette, koberce
Stavení chemie:	úprava podkladu samonivelační stěrkou - Thomsit DD a Thomsit DX lepidlo použité pro montáž koberce - Thomsit UK 200 + chemopren na podlahy lepidlo použité pro montáž přírodního linolea DLW ARMSTRONG MARMORETTE - Thomsit L 240 D údržba přírodního linolea - Thomsit PRO 10 + Thomsit PRO 40
Realizační firma:	Podlahy Rieger, Teplice

I dnes tento objekt splňuje nejvyšší požadavky díky svému flexibilnímu prostorovému využití kancelářského a společného prostoru v objektu. Budovy jsou přístupné několika vchody, což umožní jednoduché členění interiéru na nezávislá oddělení. V letech 1994-2004 byl palác hlavním sídlem Energetické skupiny ČEZ.

Palác byl zbudován na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století na místě několika domů jako administrativní budova pro generální ředitelství Škodových závodů v Plzni. Autorem návrhu je prof. Pavel Janák, autorem prováděcího projektu a dodavatelem stavby stavební firma Nekvasil z Karlína.

Původně zde měla být jen zhuštěna stávající zástavba, definovaná především pozdně barokním Thun-Salmovským palácem. Kromě jiného se o zástavbu této lokality zajímala společnost Melantrich, pro kterou zpracovali návrh architekti Bohumil Hypšman a František Roith. Následně ale pozemky i budovu kupují Škodovy závody a o vypracování návrhu je požádán arch. Troníček, vedoucí architekt stavební a projekční firmy Nekvasil z Karlína. Ten přichází r. 1923 s poměrně zajímavým řešením, které ale nakonec není přijato. Magistrát navrhuje, aby na projekt byla vypsána soutěž nebo byl jeho zpracováním pověřen vybraný architekt. Osobou, která byla tímto úkolem nakonec pověřena, se stal profesor pražské Umělecko průmyslové školy Pavel Janák, snad i proto, že byl autorem sousedního objektu paláce Adria. Jeho první návrh z roku 1924 se sice setkal s kladným přijetím na památkovém úřadě (předpokládal zahrnout stávající barokní fasádu do nové uliční fronty), proti však byl objednatel a investor, a proto se realizuje až Janákův druhý návrh.

Celá stavba byla dokončena kolem roku 1926 a následně upravována až do 30. let, zejména změnou nároží ulic Jungmannova a Charvátova, kde své místo nachází autosalon.

Na první etapu později navazuje dostavba druhé části v Charvátově ulici, která byla dokončena kolem roku 1938, počítáme-li do stavby i úpravu druhého suterénu pro potřeby krytu civilní obrany. Ten nechává Škoda budovat pravděpodobně v souvislosti s nástupem fašismu.

Již ve své době se jednalo o velkorysé stavební dílo: zastavená plocha je cca 5 000 m², při 2 podzemních a 7 nadzemních podlažích je celková užitná plocha téměř 28 000 m². Tyto plochy jsou rozloženy kolem dvou vnitrních dvorů tak, aby byl omezen počet prostor bez přirozeného osvětlení a aby zároveň docházelo k optimálnímu provětrávání. Do nadzemních podlaží jsou situovány kancelářské prostory (za zmínku stojí především reprezentativní plochy pro ředitele Škodu ve druhém nadzemním podlaží), v podzemí nacházíme technické a provozní zázemí, archivy, rozsáhlý trezor a již zmiňovaný kryt. Významnou předností je fakt, že budova je obsluhována 7 schodišti s výtahy, což je velikou výhodou pro dostupnost úřadů i pro handicapované občany, starší lidi a maminky s kočárky.

Magistrát v současné podobě nabídne občanům služby úřadu na bázi One Stop Shop. Pražané si konečně budou moci vyřídit všechny potřebné náležitosti na jednom místě, zatímco nyní musí kvůli roztroušenosti některých odborů magistrátu absolvovat cestu z jednoho konce Prahy na druhou.

Vlastní budova se nachází v Jungmannově ulici nedaleko nejvýznamnějšího pražského dopravního uzlu, kterým je přestupní stanice metra Můstek. Přímo sousedí s městským objektem Adria, v němž se nachází mj. Infocentrum EU, Pražská energetika a Pražská plynárenská. Vedle v Charvátově ulici sídlí další magistrátní odbory.

V rámci rekonstrukce, kterou objekt procházel, se pracovalo také na podlahách. Pro prostory chodeb a kanceláří byly zvoleny koberce a přírodní linoleum. „Jsou to materiály velmi náročné na kvalitní kladení, práce s nimi je sama o sobě pro realizační firmu velkým úkolem. Navíc zde sehrál podstatnou roly časový pres, ve kterém jsme se ocitli v průběhu rekonstrukce objektu. Přesto se nám podařilo práci s linoleem i koberci zvládnout a vše předat k užívání magistrátním úředníkům.“ řekl mi pan Rieger, majitel realizační firmy.